Hudební mládež ČR Společnost přátel J.Ježka Kazoo orchestra Časopis TAM-TAM Hud. škola YAMAHA Hudební výchova

Hudební mládež ČR



 Jméno a příjmení: 
• Proč se stát členem HM?

• Nová registrace

 Heslo:    


Články  

TAM-TAM


  Diskuse

Žatecký sjezd – rozhovor s účastníky Vydáno: 4.2.2009
Autor: Terka Svatošová
3021 čtenářů



Motto:

Nejmilejší je přátelství, které vzešlo z podobností povah.
Marcus Tullius Cicero, římský řečník, filosof a politik

Být (byť i amatérem) hudebníkem nese pro nehudebníky často nepochopitelné zážitky - mezi hudebníky může vyprávět a bude pochopen.
Tomáš Vojtěchovský, člen HM ČR, organizátor Žateckého sjezdu
___________________________________________________________________________

Proč ses rozhodl uspořádat Žatecký sjezd, Tomíku?
Tomáš Vojtěchovský: Abychom se zase jednou všichni sešli, užili si legraci a dělali něco, co jiní nedělají.

Jak jste se dozvěděli o Žateckém sjezdu?
Lucka Langerová: O Žateckém sjezdu jsem se dozvěděla od Tomíka Vojtěchovského, když jsem dostala na Seznamce HM pozvánku.

Proč jste se rozhodli jet na Žatecký sjezd?
Lucka Waňousová: Už se mi stýskalo po zpívání, kamarádech, příjemném prostředí. V Mostě se nic moc neděje a mně to prostě chybělo a zase chybět bude.
Tomáš Křemen: Spíš to bylo více okolností, podařilo se mi udělat si takové menší prázdniny, takže jsem měl volno a hlavně už dlouho jsem nenavštívil žádnou akci HM a představa non-stop hudební produkce mě i docela přilákala.
Barča Pištorová: Protože to byla akce mosteckýho klubu, mám to blízko a chtěla jsem se zase vidět s kamarádama.
Lucka Langerová: O tom, jestli pojedu do Žatce, nebo ne, jsem ani moc nepřemýšlela. Jakmile jsem se o této akci dozvěděla, hned jsem si řekla, že na pololetní prázdniny ještě nic nemám, tak že pojedu na akci Hudební mládeže, jelikož je to jedna z nejlepších možností využití volného času.

Jaká byla vaše očekávání od této akce?
Vojtěch Gaman: Jelikož to byla moje první HM akce, tak jsem nevěděl moc co očekávat,
nechal jsem se překvapit.
Honza Hajič: Čekal jsem zpívání, hraní, povídání a především lidi, se kterými jsem se třeba i poměrně dlouho neviděl a vidět chtěl. Taky jsem čekal, co se stane za jaký průšvih, čehož jsem se naštěstí (klobouk dolů před Tomem V. a dalšími pachateli celého sjezdu) nedočkal.
Lucka Langerová: Sama jsem ani nevěděla, co bych měla očekávat... Bylo mi jasné, že nudit se v Žatci nikdo nebude a byla jsem ráda, že zase uvidím pár skvělých lidí z HM. Těšila jsem se na koncerty, hlavně na koncert Prague Cello Quartet.
Michael Pinkas: Těšil jsem se na přátele a byl zvědav, jak nám to půjde společně po hudební stránce, protože zde bylo plno nových lidí. Nakonec jsem byl moc potěšen nejen good relationship mezi námi, ale také tím, že jsem cítil, že naše muzicírování mělo smysl.

Měli jste z něčeho obavy?
Lucka Langerová: Ani jsem se nestrachovala, jelikož všechno vždycky nějak dopadne, a z vlastní dosavadní zkušenosti vím, že akce HM nikdy nedopadly hůř než skvěle.
Vašek Jiříček: Jo, měl. Bál jsem se, že budu muset něco zahrát a vůbec jsem to neuměl.

Překvapil vás něčím Žatecký sjezd?
Verča Mejtová: Překvapilo mě, že to bylo dobře zorganizované a nikde nebyly žádné nedostatky či mezery.
Lucka Waňousová: Žatec je krásnější město, než jsem si původně myslela. A mají krásnou čajovnu. (Na tu naší mosteckou ale žádná nemá.)
Michael Pinkas: Určitě ano. Především tím, jak to dobře probíhalo a jak nám všichni vycházeli vstříc. Výborné ubytování, skvělý koncert cellistů a každodenní zkoušky. Také jsem tam potkal nové zajímavé lidi a ostatní hudební mládežníky lépe poznal.
Honza Hajič: Vzhledem k tomu, že jsem už několik podobných akcí zažil, překvapení se příliš mnoho nekonalo. Nejvíc mě asi překvapilo, že jsem se v sobotu večer skutečně dostal do postele už před jedenáctou a nikdo se mě z ní nesnažil ještě dostat na nějakou pozdně večerní aktivitu.

Jak byste okomentovali žatecké koncerty?
Vojtěch Gaman: Škoda, že nebylo nějaké naše vlastní vystoupení třeba někde v Žatci na
náměstí, jen tak. Jinak všechny ostatní koncerty byly pěkné, cellisti byli extrémně zdařilí.

Vybavíte si nějaký konkrétní nezapomenutelný zážitek ze Žatce?
Michael Pinkas: Třeba když jsme s Vaškem a Verčou zahráli před rozjařenými hosty "Co to tam šupoce", oni zpívali, a pak si ještě vyžádali přídavek celého našeho sboru v podobě Hava Nagila.
Barča Pištorová: Cellisti a náš koncert.
Lucka Langerová: V paměti mi utkvěl snad každý moment, žádná chvíle nebyla tak šedá, aby byla jen tak k hození za hlavu.
Honza Hajič: Hava Nagila - což, že ano, je židovská svatební píseň určená na dobu, kdy už moc vína nezbývá - pro hosty v restauraci, kteří slavili čtyřicet let výročí od svatby.
Lucka Waňousová: Mně se moc líbilo, jak kluci šli s Mejtovkou hrát pro ty oslavence "Co se to šupoce". Docela jsme se nasmáli a myslím, že bylo veselo celý ten večer.

Co vám udělalo radost a co vás zklamalo na žatecké akci?
Verča Mejtová: Radost mi udělalo, že tam byli lidi, které mám ráda. A bylo mi líto, že jsem táhla cello a nedělo se s ním vůbec nic.
Vašek Jiříček: Velkou radost mi udělaly obědy a večeře skoro zdarma a taky to ubytování, vůbec jsem to nečekal. A zklamalo mě, že nebyly snídaně.

Čím se Žatecký sjezd lišil od jiných akcí HM?
Barča Pištorová: Měli jsme větší volnost, společné rozhodování co budeme dělat, bylo tam míň lidí.
Tomáš Vojtěchovský: Volnost, to byl jeden z hlavních smyslů akce - nemít nabitý program, ale spíše takovou společnou hudební dovolenou.
Tomáš Křemen: Tak rozdíl od oficiálních akcí, které jsem v HM zažil, byl poměrně značný. Bylo to tím, že celá akce byla spíše soukromého charakteru, podobná těm dříve pořádaným a neoficiálním Klíčkům. Ten rozdíl byl v tom, že celá akce nemá v podstatě žádný přesný cíl, šlo zde spíče o pouhé setkání kamarádů z HM.

Jak vnímáte členy Hudební mládeže oproti jiným lidem?
Vašek Jiříček: No, jsou prostě jiný.
Vojtěch Gaman: Banda lidí, co určitě nepokazí žádnou srandu. A oproti běžné praxi konečně skupinka, ve které dokonce nikdo nekouřil.
Lucka Waňousová: Jako hodné lidi, se kterými je vždy o čem mluvit a kteří dokáží za všech okolností udržet úsměv na tváři. Člověk se s nimi nenudí, protože se pořád něco hraje, vymýšlí. Mám je všechny moc ráda.
Honza Hajič: To je těžká otázka. V HM jsem poznal mnoho hodně různých lidí. Pokud bych měl ale jmenovat nějaké vlastnosti všem společné, pak je to chuť a ochota zapojit se do nějakého společného smysluplného konání - ať už hudebního, nebo jiného -, radost z toho, že se můžeme setkávat, a především to, že se snažíme na sebe být hodní a vytvářet jeden pro druhého příjemné prostředí. Tohohle jakoby "samozřejmého" - ze strany nás HUMLáků - přátelství si cením nejvíc, možná i proto, že taková otevřenost nějakého kolektivu je opravdu věcí dost výjimečnou.

Co byste vzkázali majiteli hotelu, panu Tůmovi, za poskytnutí ubytování zdarma?
Vojtěch Gaman: To bylo opravdu velice pěkné, navíc ceny za jídla a vůbec. Myslím, že tohle se v dnešní době nevidí a určitě mu za to patří veliký dík.
Tomáš Křemen: Tak především velký dík, protože lidí, kteří by poskytli zdarma prostory (a v podstatě i stravu) v právě nově se rozjíždějícím podniku bez nároku jakéhokoliv zisku určitě mnoho není. Proto ještě jednou velký dík!

Jeli byste na takovouto akci znova?
Lucka Langerová: Hned. Ale pouze pod podmínkou, že by tam jeli i všichni ostatní, co tam byli, protože ve většině případů záleží mnohem více na tom, s kým někam jedu, než kdy a kam.
Vojtěch Gaman: Určitě, mám rád hudbu a dobré lidi.

Co byste vzkázali lidem, kteří se rozhodují, jestli na podobnou akci jet, či nejet?
Barča Pištorová: Skvělá příležitost se zase vidět s těma nejlepšíma lidma na světě, pořádně si zazpívat a zařádit.
Lucka Waňousová: Samosebou že bych jim takovou akci doporučila. Jelikož nebyla přesně dána večerka, mohli jsme si povídat a muzicírovat jak bylo každému po chuti a měli jsme tak víc času i na sebe (kromě té hudby samozřejmě).
Michael Pinkas: Přijeďte, jestli potřebujete pozvednout mysl, zazpívat si, zahrát si a hlavně lépe se poznat s lidmi, které jste potkávali na "velkých akcích" HM.


Za ochotu podělit se o zážitky všem děkuje Terka Svatošová

Autor: Terka Svatošová
Vydáno: 4.2.2009
3021 čtenářů
vytisknout článek




Hlavním sponzorem Hudební mládeže ČR je firma Ventima, s.r.o.


© Hudební mládež ČR